Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krokování po tréninku


Pochvala po práci.

Závěr naší výcvikové hodiny patří opět krokování. Tentokrát se ale jedná o uklidnění koně, jeho vydýchání a uvolnění po práci.

První co uděláme bude, že povolíme podbřišník alespoň o jednu dírku - kůň se může lépe „odpotit“ a uvolnit si oblast pod břichem od tlaku.
Koně teď už chceme uklidnit a tak - narozdíl od počátečního krokování, kdy chceme koně „probudit“ - necháváme koně, aby šel svým tempem. Pokud se vyloženě vleče, není to správné a tehdy je malá pobídka k oživení kroku na místě. Je ale hloupost koně nutit do rychlého a svižného tempa kroku, protože při tom si neodpočine.
Závěrečné krokování by opět mělo trvat 10 minut, ale podle náročnosti předešlé práce je možné dobu i prodloužit. Zkracovat by se však neměla. Vhodné je i jít s koněm na 30 minut do terénu, ale pouze krokem a pokud možno po rovině (vyhnout se častým a velkým nerovnostem, kopcům nahoru i dolů a samozřejmě skokům). Pokud koně ovšem pohyb venku rozrušuje, není tato metoda k uklidnění koně vhodná.
Po odsedlání má kůň většinou místa pod dečkou mokrá. Pokud mu chceme pomoci k příjemnému schnutí a trochu uvolnit svaly na zádech, je vhodné hřbet omýt houbou a vlažnou vodou (nikdy ne ledovou!) - voda schne rychleji než pot a nezanechá na hřbetě slepené chlupy.
Často se po práci také koním stříkají nohy studenou vodou, ale v této otázce se v poslední době vyskytlo několik sporných bodů, takže bych nechtěla doporučovat, či zavrhovat tuto metodu - ať si každý prostuduje pro i proti a rozhodne se sám, jak bude se svým koněm po práci zacházet.


Jak koně trénovat

Většina z nás nejsou mistři ani vrcholoví sportovci a ani se jimi nestaneme. Přesto však chceme sebe i koně něco naučit, chceme mít z ježdění dobrý pocit a poznat co sami dokážeme. Chceme na sobě pracovat, abychom aspoň trochu postoupili k vysněné (a nedosažitelné) dokonalosti. Zpravidla ale nebudeme trávit dlouhé hodiny na jízdárně, protože by to nebavilo nás a především ani koně. Jak na to?

I hobby kůň potřebuje výcvik.

Přenechme dennodenní tvrdý a náročný trénink závodním jezdcům a jejich koním - my jezdíme především pro potěchu a to nejen naší, ale i našeho koně. Pokud se opravdu chceme něco naučit a případně to naučit i koně, budeme jízdárnu občas opravdu potřebovat. Záleží samozřejmě na tom, co budeme chtít dělat a o co se pokoušet. Ale ani ježdění a skákání v terénu nezvládneme uspokojivě bez základů na jízdárně - tady je vidět, že všechno souvisí se vším. Pro většinu jezdců je jízdárenská práce nuda a raději by se proháněli někde venku po loukách a lesích - myslíte však, že společnou řeč mezi koněm a vámi najdete nejlépe v terénu? I člověk, který jezdí jen pro svoje potěšení, musí mít určité základy a i turisticky užívaný kůň musí projít výcvikem na jízdárně. Hodně lidí určitě potěší, když sledují vlastní postup i postup svého koně - učí se společně nové věci a dokonce jim to jde! Některým lidem to nic neříká, stačí jim to co dovedou a po ničem dalším netouží.

Záleží na tom, jak dalece se chcete výcviku věnovat, ale obecně platí, že i obyčejný „provozák“ by měl trávit jeden den v týdnu na jízdárně a věnovat se základnímu drezúrnímu výcviku, protože tak zůstanou zachovány jeho kvality (ovladatelnost, poslušnost, ohebnost atd.). Pokud však budete chtít na sobě opravdu pracovat, na jízdárně budete alespoň dva dny v týdnu. Zbylé dny můžete s koněm jezdit do terénu, jeden den můžete věnovat třeba skokovému výcviku a jeden den by měl mít kůň odpočinek, kdy bude ve výběhu, ale pod sedlo nepůjde.

Ježdění pro radost.

Podle temperamentu koně je vhodné si tyto dny nějak rozumně rozvrstvit. Někteří koně se na práci soustředí lépe, dělají-li ji více dní po sobě - u takového koně je vhodné, když trénujete 2 - 3 dny po sobě, potom dáte jednodenní přestávku a další 3 dny jezdíte pouze do terénu. Jiní koně se na práci soustředí dobře hned první den a tak je dobré prokládat dny způsobem trénink - vyjížďka - trénink a na závěr den odpočinku. Dalším koním je to jedno a proto můžete výcvik týden od týdne měnit a přizpůsobovat ho všem okolnostem (počasí, nálada atd.).

Ne každý kůň však zvládá každodenní zatížení - ať už jen prací nebo i vyjížďkami. Starší koně budou potřebovat více než jeden den odpočinku ve výběhu! Nezapomeňte, že můžete také chodit na krokové procházky pod sedlem, které koně neunaví, ale udrží ho v pohybu a určité kondici. Můžete mít také den, který věnujete práci na lonži. Program je třeba přizpůsobit každému koni individuálně, takže můžete využít i své fantazie.